apartment-bed-bedroom-271624
Laminátová plovoucí podlaha
Výhoda této podlahy je rychlá pokládka a velmi široký výběr dekorů. Montáž je levná a snadná. Tuto podlahu doporučujeme pro zákazníky, kteří potřebují bydlet rychle, nebo kteří se smíří s tím, že za několik let se podlaha zničí a je k výměně (byt v podnájmu.). Není to trvanlivá podlaha. Sice existuje ve více pevnostních kategoriích, ale dříve nebo pozdřji vzniknou škrábance od kamínkù v botě, židlí atd. Záruka je v průměru cca 10 let, ale nikoliv proti mechanickému poškození. Povrch je tvrdý a křehký a proto se stává, když na podlahu upadne ostrý předmìt, ulomí se kousek podlahy. Často se setkáváme s problémem, že zákazníkovi časem zateče špína mezi spáry a na pohled přesně zaznamenáte černý obrys (formát) desky.
Dřevěná plovoucí podlaha se 4mm nášlapnou vrstvou, celková tlouštka je 15mm
Velice krásná podlaha, která je vynikající kopií klasických parket, je snadno udržovatelná s rychlou pokládkou. Trvanlivost je cca 30 let. Výhoda oproti laminátové podlaze je opravitelnost této podlahy. Lze jí přebrousit i dvakrát, pokud nejsou příliš hluboké rýhy. Nevýhoda této podlahy oproti klasickým parketám je trvanlivost díky tenké (4mm) nášlapné vrstvě a hlavně cena.!! Na západním trhu, kde jsou masivní klasické parkety drahé je toto nejlepší náhrada. Výhoda je také velký výběr dřevin. Doporučují se tam, kde si zákazník přeje dřevo a nemá čas čekat na aklimatizaci klasických parket. Je pravda, že u Dř.plovoucích podlah se vlysky mezi sebou nesesychají, ale mùže se seschnout celá “deska” a tím mezi spáry opìt zateče špína. Seschnutí hrozí jen v zimním období, protože je v bytě vzduch suchý pod 55% vlhkosti.
apartment-architecture-ceiling-259962
5da1e87912cdf
Klasické a mozaikové parkety
Je to podlaha z nejdelší tradicí, je celodřevěná, nejtrvanlivější a ekonomicky nejlevnější. Nevýhoda kl. parket je v delší pokládce a v delší aklimatizaci (cca 14 dní). Parkety mají velice špatnou pověst z dřívìjších dob:
•  Vrzání: dříve se parkety buď přibíjely na prkna, a časem vrzaly hřebíèky ve vlysech, anebo se pokládaly do “asfaltu”, a ten pak prostupoval mezi spoje. Parkety nebyly ani dostatečně suché a proto se sesychaly. Dnes už naštěstí vrzání, ani sesychání (vlhkost vzduchu cca 60%) nehrozí. Vlysy jsou tloušt. 21 mm, z toho je 10 mm nášlapné vrstvy, která má životnost přes 100 let.
•  Sesychání: hrozí u všech dřevìných podlah v zimních měsících, kdy vzduch je přesušen a je ho třeba zvlhčit odpařovači na radiátorech a udržovat teplotu cca 21-23s.C.
•  Drátkování: v dnešní době se podlaha lakuje lakem, který vydrží cca 15-20 let. Klasické a mozaikové parkety se doporučují tam, kde zákazník chce mít podlahu na celý život a přitom nejlevnější.
Tato podlaha vydrží přes 100 let a je běžné že se v dnešní době opravují parkety z roku 1870.
Pří všech výše uvedených podlahách musí být suchý beton (max. 2,5%) vlhkosti a dodržovaná vlhkost vzduchu, při které by nemělo dojít k problémům spár, vyboulení atd.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Tento článek si klade za cíl porovnat povrchovou úpravu podlah lakem, olejem nebo voskem. Pokusit se porovnat jejich výhody a nevýhody. Málokdo, z konečných uživatelů, se vyzná v chemickém složení a nedokáže se ve své volbě rozhodnout. Pokud však může rozhodovat na základě užitných vlastností, jde mu to lépe.

Nejprve však trochu informací z oblasti přípravy a vlastního nanášení. Dřevìné podlahy se v zásadě upravují laky nebo oleji a vosky, popřípadě jejich kombinací. Mořidla vybíráme podle druhu dřeviny a způsobu aplikace. Na trhu najdeme mořidla vodou ředitelná, na bázi přírodních barviv nebo mletých pigmentù s negativním vybarvení dřeva, vhodné pro ruční nanášení štětcem a houbou nebo s pozitivním vybarvením dřeva, které je však většinou nutné stříkat, což na položené podlaze je úkol takřka nemožný. Z ostatních mořidel jsou zajímavá tzv. rustikální mořidla, která jsou velmi vhodná pro moření především dubu. U mořidel je třeba ještì říci, že moření zvýrazní nejen všechny krásy dřeva, ale i vady dřeva a nedostatky v broušení. Mořidlo nic neschová, a proto ne každá dřevina je vhodná pro moření. Naprosto zbytečné se mi zdá mořit smrk na dub.

Laky používané na dřevìné podlahy jsou v zásadě dnes vodou ředitelné nebo rozpouštědlové akryluretanové, jedno nebo dvousložkové, kyselinotvrdnoucí laky a nebo UV tvrditelné laky, které se zpracovávají pouze u výrobců velkoplošných podlahových dílcù. Pro jejich vytvrzení je třeba UV záření určité intensity a vlnové délky, která je dána typem lampy. To je ovšem jiná kapitola. Vrátím se k lakování masivních podlah, a už se jedná o klasickou parketu nebo o podlahové palubky. Předpokládám, že podlaha je řádně obroušena a vyspravena. Jako první vrstvu je možné použít základní lak určený výrobci, stále častìji se prosazuje lakování 2-3x jedním lakem. Tento zpùsob je výhodný při menších plochách, kdy je předpoklad zbytků laku a tímto postupem docílíme zbytků minimálních. Laky pro ruční nanášení mají různé vydatnosti. Nejčastìji se vydatnost pohybuje mezi 8-10m2 na jeden nátěr, jsou však laky s vydatností 12-16m2 na jeden nátěr. Na trhu se v podstatě nevyskytují špatné materiály, existuje pouze špatné zpracování.

Doporučení: před začátkem práce je třeba si provést vlastní zkoušku, nebo výsledek je závislý také na broušení, způsobu nanášení a dalších pracovních podmínkách. Při zpracování laků je třeba také důsledně dodržovat doporučení výrobcù na ochranu zdraví při práci a ochranu životního prostøedí. Věřte, že neexistuje ekologický lak, existují pouze materiály, které jsou šetrnější k životnímu prostøedí. Zvláště vodou ředitelné laky jsou nebezpeèné. Vlivem nekorektní reklamy vznikl dojem, že tyto materiály nejsou životnímu prostředí nebezpečné, ale ony mají pouze snížený objem emisních látek unikajících do ovzduší. Jejich nebezpečí spočívá při čištění nářadí, kdy se kontaminovaná voda použitá k čistění, dostává do kanalizace a dále pak do povodí.

Lak se nanáší štětcem nebo lakovacím válečkem ve 2-3 vrstvách s mezischnutím a mezibrusem a pouze výrobce příslušného materiálu může doporučit okamžik, kdy se lak přebrušuje. Existují materiály, které se přebrušují po první vrstvě, ale také materiály, které se přebrušují až po druhé vrstvě. V každém případì hotová nalakovaná podlaha musí řádně vytvrdnout. Pochozí je po cca 24 hodinách, mokré čištění a pokládání kobercù je možné až za 7-8 dnù. Vše je samozřejmě závislé ještě na okolních podmínkách, při kterých k vysychání dochází.

Při olejování a voskování je postup broušení totožný. Olej nebo vosk se nanáší ručně nebo strojem, z principu ve dvou vrstvách s mezischnutím popřípadě s mezibrusem. Při nanášení se materiál nechá vsakovat, podle typu materiálu se po vsáknutí rozetče a vytře do sucha. Po vytvrzení cca 8-24 hodin se postup opakuje. Velmi dùležité je dodržet množství materiálu na podlahu. Pokud je množství větší, materiál vysychá i několik dnù až týdnů. Množství oleje se řídí i druhem dřeviny. Exotické druhy dřeva mají spotřebu oleje nebo vosku většinou nižší než tuzemské dřeviny. U olejù existuje velké množství druhù s rùznými vlastnostmi, a vydatností od 12 do 100 m2 z jednoho litru. Po naolejování se mùže plocha ještě voskovat pro zvýšení lesku. Oleje se vyrábějí v rùzných cenách a kvalitách , jsou oleje s UV vytvrzování, oleje i vodou ředitelné a v neposlední řadě se vyrábìjí i oleje různě tónované.

Pokud se mají porovnat výhody a nevýhody shora uvedených materiálù, musíme si uvědomit, že základní materiál je dřevo – přírodní živý materiál a jako k takovému se musíme náležitì chovat. Jak z hlediska údržby tak i hlediska užitných vlastností. Dřevěná podlaha je krásná i pro přírodní barevné rozdíly v jednotlivých dílcích a hřeje sama o sobě. Pokud však uživatel očekává od takové podlahy nesplnitelné vlastnosti, tak je lepší použít v takovém případě podlahu z jiných materiálů.

Lakované podlahy vypadají honosnìji než olejované nebo voskované podlahy a musím říci, že se i snadněji udržují. Problém nastává v okamžiku, kdy se lakují podlahové palubky, které mění tvar a rozměry. Lak tyto změny (kroucení, v horším případě i praskání) nevydrží i přesto, že je konstruován jako pružný materiál a mùže i mikroskopicky prasknout. Do trhlinek se dostává voda i při běžné údržbě a podlaha se rychle poškodí. Moje osobní doporučení je lakovat pouze rozměrově stálejší buď lepené sendvičové typy nebo správně vyzrále parkety (nejlépe z tvrdých druhù dřeva), které jsou lepené k podkladu. U takto provedených podlah je možnost rozměrových změn minimální. Lakovat by se také neměly měkké dřeviny (smrk, borovice), nebo dochází k rychlému opotřebení a poškození vlivem tlaku na podlahu (židle,koleèková židle, vysoký podpatek a jiné). Pùsobením tlaku dřevina povolí a lak s ním, většinou nedojde k prasknutí, ale poškozené místo je velmi těžko opravitelné. Naproti tomu olejované a voskované podlahy se snadno i místě opravují a renovují. Jejich údržba je nepatrně těžší než u lakovaných podlah. Z tohoto dùvodu doporučuji olejování a voskování na měkké druhy dřeva a do míst , kde se očekává větší provoz a nutnost častých oprav. Olejovanou podlahu lze opravit za 24 hodin .

Jednou z výhod olejovaných podlah jsou i širší možnosti v barevných variantách při moření a použití tónovaného oleje, od jednoduchých barevných provedení až k složitìjšímu tzv. zestařování, kdy se kombinuje mořidlo, čpavek nebo louh s barevně tónovaným olejem.